Adventně Akutní Výčep
Jak jinak strávit předvánoční veselí než u výčepu s Výčepem, který v Junu vystoupil 22. prosince společně s kapelou Akutní potřeba…
Po několika vypitých desítkách u externích výčepů jsem do klubu vpadnul na desítku za účelem shlédnutí vystoupení kapel Výčep, Akutní potřeba a Magor City Orchestra, ale podle nakyslých ksichtů se zdálo, že posledně zmiňovaný band se kousl v úplně jiném city než Uranov, což je škoda. Po chvíli nejasných gest vstoupili na podium hroši z Výčepu, kteří to hned do publika nahrnuli erektilním stylem, jak je pro Výčep příznačné.
Vystoupení Výčepu v Uranově a zvlášť v Junu, který kapela za účelem získání popularity nejen v této části Evropy pár let provozovala, ukazuje, že není nad to mít domácí publikum na tribunách. Hoši tak mohou předvést vystoupení, které kromě oplzlého humoru charakterizují nápaditá rytmika, brilantní hudební motivy, nebeské klenby se dotýkající hlas a bizarní taneční kreace, a když sem tam něco pokurví, znalé publikum to ocení jako projev nenadále prýštící improvizace pro pobavení obecenstva. Je fakt, že Výčep toho pokurvil málo… Když už byli hudebníci notně zaprášeni a celí udýchaní a těšili se na sodovky v kabinách, pročež byla ohlášena přestávka, během níž měla naladit Akutní potřeba, bylo ohledáním několika vět shledáno, že bubeník Akutky vytvrd´ snad na jiném koncertě s jinou kapelou (nicméně je třeba říci, že bubeník Akutní potřeby posléze odváděl hodně slušný výkon). Takže se Výčep vrátil na pódium, což bylo mrzuté, protože s ohledem na domovskou scénu by jistě druhou část svého vystoupení protáhl do rána, do stavu naprostého vyčerpání vlastního i zásob baru. Takto hudebníci přidali pár dalších notoricky známých kusů a sbalili fidlátka s jemně zarudlým bělmem. Celkově Výčep podal excelentní výkon odpovídající dlouhým hodinám stráveným každodenně ve zkušebně.
Akutní potřeba prošla za dobu své existence různými etapami, v nichž členové vyzkoušeli kromě toho, jak těžké je vydržet pohromadě, i řadu hudebních stylů, a dnes hrají jakýsi „rozrepovanej hardcore“, který nezní vůbec blbě, pominu-li, že první půlku koncertu poznamenalo horší zvučení a vazby pronikající až do morku kostí i bezobratlých návštěvníků klubu. Na můj nevkus velmi vkusně kapela odehrávala Can't get the best of me po vzoru Cypress Hill. Je fakt, že osazenstvo klubu bylo připraveno spíše na předchozí dva bandy, a tak Akutka trochu už dohrávala do zvuků zipů zapínajících se kabátů. S ohledem na image, kterou si chlapi pěstují bůhví po kom, nebo možná jen s přihlédnutím k magii jeviště, která z normálních lidí činí šoumeny, lze asi jen podotknout, že ten, kdo nedychtí po raperském výkonu nebo komu není -náct, Akutku asi příště vyškrtne z diáře plánovaných koncertů.
kliknutím na některý z následujících odkazů podpoříte fungování tohoto webu