Ségry a vzpomínka na staré dobré SONP
Před poldovkovským kulturákem to vypadalo jako při koncertu Michaela Jacksona v době, kdy se ještě dalo poznat, která část těla mu patří a která už ne. Kamiony plné aparatury, houfy čumilů i návštěvníků, kšeftaři s lupeny, dívky již předem vysvlečené a vždy odhodlané vrhnout se na pódium, hlídky dobrovolných hasičů a organizovaní i potulní psovodi…, a Fanánek přijíždějící v papamobilu s neprůstřelnými skly.
Pro spoustu lidí to byl velký svátek, a tak se objevilo pár kluků, kteří měli znak tří séger vyholený na temeni. A předpokládám, že na parketu bylo nemálo ženských, které to stejné měly na druhém „temeni“. V předsálí se objevilo i pár nácků. Nesoudím podle plešky a bombru, ale mikin s nápisem Thor Steinar, kterou si člověk asi nevezme kvůli tomu, aby se nenachladil po cestě domů. Ale na sále byla i skupinka, která si pěkně od srdce zařvala párkrát heslo antifa, čímž se síly vyrovnaly.
V kulturáku byl slušný nával, pořadatelé jen mohli děkovat bývalému SONP, že do budovy nasypalo ty tuny traverz, co tam nasypalo. Našlapáno bylo všude – na pivo člověk čekal prakticky do stavu vystřízlivění, hajzly furt plné, bar v nedohlednu, na sále vzduch na respirátor...
Jako předkapela vystoupili MZH, partička, která se podle mého až příliš inspiruje Ségrami, a tak je vlastně dobře, že je Ségry tahají po koncertech. Soubor trojcípé vagíny odehrál velkolepé představení, které, myslím, zanechalo v srdci všech přítomných bolest a žal z toho, že Fanánek hodlá ukončit kariéru a věnovat se pouze rozboru Čechovovy poetiky. Všechny songy, které očekávala jemná duše návštěvníka koncertu, byly odehrány v tempu waltzu, přídavků bylo snad více než skladeb samotných a v závěru došlo dokonce na valašský recitál. A samozřejmě excelovala Supice… Prostě žúžo.
kliknutím na některý z následujících odkazů podpoříte fungování tohoto webu